O NÁS
Naše chovatelská stanice byla založena v roce 1997 v České Republice jako mezinárodně chráněná (FCI). Jméno Sunset Dalmatian (nebo česky - Dalmatin Zapadajícího Slunce) se zrodilo ze vzpomínky, když jsme bývali u moře (jen pár kilometrů od Dalmácie) a pozorovali jsme, i s Bettynkou, západ slunce ze skalnatého pobřeží Jadranu. Je to neuvěřitelný zážitek, když se sluníčko začíná ponořovat do moře a každou vteřinou je níž a níž a přitom zanechává neuvěřitelné barvy všude kolem. Slovy to popsat nejde - je potřeba to zažít. Zbuzovalo to ve mně nádherné pocity a uvolněnost - jak je ta příroda krásná. A právě součástí toho všeho kdysi dávno byl i dalmatin, krásný a vznešený tento obraz dokonale doplňoval. Přesně tak, jak Betty tenkrát s polozavřenými oči vychutnávala společně se mnou tento nádherný okamžik. A protože se nám to oběma moc líbilo, tak jsem se rozhodla, že tento název bude provázet všechny naše dalmatiny a sním budou v sobě nosit i tyto okamžiky ze země svého původu.
Když už jsme zašli tak daleko, tak bych se Vám ráda představila. Jmenuji se Eva Dragović a narodila jsem se "také" v zemi původu dalmatina, jen pár set kilometru do vnitrozemí (v roce 1978 to ještě byla celá Jugoslávie). Do České Republiky jsme se s rodinou přestěhovali v roce 1995 a žijeme zde dodnes.
Nápad vlastnit, a později i chovat dalmatiny, se zrodil v mé hlavě těsně předtím, než jsme si pořídily Betty. Nakonec jsem v tom však nezůstala sama. Proto bych chtěla tímto způsobem moc poděkovat lidem, kteří na této počáteční cestě, byli neuvěřitelně trpěliví a tolerantní k mým bláznivým nápadům. Na prvním místě je to moje matka a moje dvě sestry. Zvlášť bych chtěla poděkovat té mladší Danici, protože mi hodně pomáhala při odchovu prvních štěňat. Také bych chtěla poděkovat svému, dnes velice dobrému kamarádovi Mariánkovi, který byl opravdu velice trpělivý a ochotný vyhovět mi ve většině, pro normální svět, bláznivých situací ;o) a zároveň věnoval stejně velké možství energie a lásky při odchovu našého druhého vrhu a třetího vrhu.
A jak to všechno začalo....
HISTORIE
Už od našich dětských let jsme s mou mladší sestrou chtěli pejska, ale protože jsme bydleli v menším bytě a to ještě u babičky a dědečka, nemohli jsme si ho dopřát. Nějak jsme se s tím smířili a jediný kontakt se psy, který jsem měla byli pejskové mých kamarádek nebo na ulicích Bělehradu (toulaví psi jsou tam běžnou záležitostí). Nebyly to nijak "vážné vztahy", ale i tak jsem se něco málo o psech dozvěděla. Také jsem informace o psech vyhledávala všude možně, až se mi jednou dostalo, že bude velká výstava psů v Bělehradě. Přesně si pamatuji, jak jsem se rozhodla, že tam nesmím chybět. Bylo mi 14 a s batůžkem na zádech jsem se vypravila na bělehradské výstaviště. A tam nastal ten zlom. To mě natolik okouzlilo, že jsem začala opravdu aktivně pracovat na změně názorů v naší rodině, což se mi nakonec i podařilo. V noci mezi 31.08. a 01.09.1993 k nám docestoval první pes - dalmatinka Betty. Mohu říct, že jsme měli docela štěstí při výběru štěněte, protože znalosti standardu dalmatina a základní charakteristiky nám úplně chyběly. Veliká náhoda také bylo, že to byl zrovna jeden z nejlepších vrhů. Od této chvíle už jsem se velkou rychlostí dostávala víc a víc do světa psů. První vrh jsem odchovala v roce 1994 v Jugoslavii. Druhý následoval v Čechách v roce 1997. Také jsem navštěvovala hodně výstav, buď jako vystavovatel nebo jen jako pozorovatel. Prvním velkým přínosem byly pro mě roky 2000 a 2001, které mě posunuly opravdu hodně dopředu. Příchod internetu mi pak umožnil navázat kontakty i s chovateli v zahraničí. Od roku 2005 se mi také naskytla možnost cestovat což mi umožnilo se seznámit se psema které jsem znala jen přes internet - je to pro mne neocenitelným přínosem. Přišla jsem do kontaktu s mnoha lidmi, od kterých jsem získala různé zkušenosti a jsem jim za to nesmírně vděčná. V každém případě vím, že toho co znám je stále ještě málo a že ten větší kus cesty mě teprve čeká.
Rok 2005 nám také přinesl malinkatou změnu - nového člena naši smečky, kterého jsme už nejkou tu dobu plánovali, protože jsme neměli tu možnost si z posledního vrhu ponechat fenečku s kterou bychom mohli na náš chov navázat. Oslovila nás chorvatská chovatelská stanice Lacrima Christi a jejich velice zajímavé spojení odkud naše hnědá princezna Alegra pochází :o)
SOUČASTNOST
Dnes doma naší smečku tvoři pejsek Božidar (Boža) a zmíněná chorvatská kráska Alegra a ještě občas k nám zavítá i Bruno který žije šťastně u Marianka a Žanetky (v sousedství) a občas se za námi přijde podívat nebo se s námi projít.
BUDOUCNOST
Do budoucna máme velké plány. Jak jinak ;o). Pořád jsme zaměřeny na to vytvářet krásnější prostředí pro chov a také neustálé plánujeme další přírůstky do smečky. Uvidíme jak se nám sny stanou skutečností. Nechte se (a my se necháme také) překvapit.
A na závěr.....
NÁŠ CÍL je chovat zdravé, povahově vyrovnané dalmatiny blížící se ideálům standardu co se krásy týče !!!
S pozdravem EVA